Dále platí, že s přihlédnutím ke všem okolnostem byl potomek objektivně schopen pomoc poskytnout a její poskytnutí zůstavitel neodmítal.
Institut vydědění se do českého (československého) právního řádu navrátil novelou obč. zákoníku provedenou zákonem č. 131/1982 Sb. s účinností od 1. 4.1983, přičemž účinnost vydědění je vázána na naplnění zákonem stanovených čtyř důvodů (§ 469a obč. zákoníku).
U druhého z důvodů obč. zákoník výslovně nepožaduje posuzovat neprojevování trvalého zájmu o zůstavitele z hlediska dobrých mravů. Avšak neostrá formulace, kterou použil zákonodárce („opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl“), vede též k závěru, že také v tomto případě bude konkrétní jednání potomka třeba posoudit nejen z hlediska obecného pojetí dobrých mravů ve společnosti, ale zohlednit také velikost, zvyklosti, sociální postavení, náboženské založení rodiny zůstavitele, zájem zůstavitele na udržování rodinných vztahů s potomkem apod.
Citováno z nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 295/10, ze dne 7. 11. 2012.
Vydědění podle nového občanského zákoníku
Nový občanský zákoník důvody vydědění taxativně vyjmenovává a kromě neposkytování potřebné pomoci v nouzi a neprojevování zájmu zmiňuje i vedení nezřízeného života či zvrhlou povahu dědice. Pamatuje se i na případ, kdy je dědic zadlužen nebo si počíná marnotratně. Pak ale je nutno odkázat povinný díl dětem tohoto dědice. Prohlášení o vydědění lze učinit nebo je lze změnit či zrušit stejným způsobem, jakým se pořizuje nebo ruší závěť. Nevysloví-li zůstavitel důvod vydědění, má nepominutelný dědic právo na povinný díl, ledaže se proti němu prokáže zákonný důvod vydědění.
§1646
(1) Ze zákonných důvodů lze
nepominutelného dědice vyděděním z jeho práva na povinný díl vyloučit, anebo
jej v jeho právu zkrátit. Zůstavitel může vydědit nepominutelného dědice, který
a) mu neposkytl potřebnou pomoc v
nouzi,
b) o zůstavitele neprojevuje
opravdový zájem, jaký by projevovat měl,
c) byl odsouzen pro trestný čin
spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze,
d) vede trvale nezřízený život.
.
(2) Zůstavitel může vydědit i
nepominutelného dědice, který je nezpůsobilý dědit, a proto je z dědického
práva vyloučen.
(3) Přežije-li vyděděný potomek
zůstavitele, nedědí ani potomci vyděděného potomka, ledaže zůstavitel projeví
jinou vůli. Nedožije-li se vyděděný potomek smrti zůstavitele, pak jeho potomci
dědí vyjma těch, kteří jsou samostatně vyloučeni z práva dědického.
§1647
Zůstavitel může vydědit i
nepominutelného dědice, který je tak zadlužen nebo si počíná tak marnotratně,
že tu je obava, že se pro jeho potomky nezachová povinný díl. Učinit to však
může jen tak, že tento jeho povinný díl zůstaví dětem tohoto nepominutelného
dědice, popřípadě, není-li jich, jejich potomkům.
§1648
Nevysloví-li zůstavitel důvod
vydědění, má nepominutelný dědic právo na povinný díl, ledaže se proti němu
prokáže zákonný důvod vydědění.
§1649
(1) Prohlášení o vydědění lze
učinit nebo je lze změnit či zrušit stejným způsobem, jakým se pořizuje nebo
ruší závěť.
(2) Stejným způsobem může
zůstavitel prohlásit o některém z dědiců nikoli nepominutelných, jemuž svědčí
zákonná dědická posloupnost, že pozůstalosti nenabude.
Dobrý den,
OdpovědětVymazatchci požádat o radu.
Můj otec zemřel když mi bylo 18 let (rok 2006). Své matce jsem podepsala plnou moc, tvrdila mi, že je to proto, abych s ní nemusela běhat po úřadech. Na základě plné moci má matka rozhodla o tom, že se dědictví vzdám, pokud to tak mohu říct. Samozřejmě vím, že to byla chyba, kterou již nemohu vzít zpět.
S matkou jsem do roku 2015 žila v domě po otci, který prodala a koupila dům nový, kde s ní žiji do dnešního dne.
Nyní matka požaduje, abych se odstěhovala, důvodem je, že nemá ráda mého partnera - jiné důvody zde nejsou. Dále začala vyhrožovat, že pokud se svým partnerem zůstanu, nestanu se dědicem.
Je možné, aby mne matka vydělila, i přes to, že k tomu není splněna zákonná podmínka?
Člověk přeci může u notáře očernit kohokoli - pokud řekne, že se o ni nestarám, bude někdo vůbec zjišťovat, zda je to pravda?
Nejde mi o mou vlastní osobu, ale samozřejmě o odkaz mým dětem.
Děkuji moc a přeji krásný den
K.
Matka může sepsat závěť, ve které na Vás nebude nijak pamatovat. Pak byste v řízení o pozůstalosti mohla požadovat pouze nárok nepominutelného dědice, který hodnotově představuje 1/4 toho, co byste jinak dědila ze zákona (bez závěti). I z tohoto povinného dílu lze potomka vyloučit na základě prohlášení o vydědění. Pokud toto nebude vyděděný potomek v řízení o pozůstalosti akceptovat, pak ho notář vyzve, aby ve stanovené lhůtě podal žalobu k soudu a před soudem prokázal, že důvody vydědění nebyly dány.
OdpovědětVymazat