10. 6. 2013

Závěť podle nového občanského zákoníku

Závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Z formálního hlediska zachovává nový občanský zákoník formy závěti, které známe už ze současného občanského zákoníku.

Dědění podle závěti.

 

V dědickém řízenízávěť přednost před děděním ze zákona. Jestliže zůstavitel sepíše platnou závěť a pořídí v ní o celém svém majetku, nedojde k dědění ze zákona. Pokud však zůstavitel zemře bez zanechání platné závěti, přicházejí na řadu dědicové ze zákona. Může nastat i situace, kdy zůstavitel pořídí závětí pouze o části svého majetku a v takovémto případě dojde z části k dědění podle závěti a zčásti k dědění podle zákona.

Privilegovaná závěť.


Po více než šedesáti letech se  do právní úpravy vrací tzv. privilegovaná závěť. Konkrétně jde o ústní závěť, závěť před starostou a závěť na palubě letadla, lodi a ve válečném konfliktu. Jedná se o instituty umožňující pořídit závěť za určitých mimořádných situací,jako např. bezprostřední ohrožení života nebo jiný obdobný vážný důvod, přičemž zákon v takovém případě klade nižší formální nároky na pořízení závěti, zejména zůstavitel sám nemusí sepisovat žádnou listinu. Platnost takové závěti je ovšem časově omezena.

Formy závěti.


Zákon připouští tyto formy závěti: 
  • závěť napsaná vlastní rukou zůstavitele a vlastnoručně podepsaná (§1533 NOZ)
  • závěť , kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli (§1534 NOZ), u osob se smyslovým postižením činí zůstavitel poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky ( §1535-§1536 NOZ)
  • závěť ve formě notářského zápisu
  • nově i závěť s úlevami - pouze tento druh závěti nevyžaduje písemnou formu
Právo povolat dědice je osobním právem zůstavitele. Zůstavitel nemůže povolání dědice svěřit jinému, ani pořídit společně s jinou osobou.

Datování závěti.


Datování závěti nově již není její podstatnou náležitostí. – tj. chybějící datum nemusí znamenat neplatnost závěti. Pokud však zůstavitel pořídil více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.

Související listiny na něž se odkazuje závěť.


Poukáže-li zůstavitel v závěti na obsah jiné listiny, má i tato jiná listina stejné právní účinky, pokud splňuje náležitosti závěti. Nesplňuje-li je, lze jejího obsahu použít jen k vysvětlení zůstavitelovy vůle.

Závěť a nepominutelný dědic.


Závětí nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu závěť odporuje, neznamená to její relativní neplatnost, avšak nepominutelnému dědici náleží povinný díl.

Povinnost mlčenlivosti účastníků pořizování závěti.

 

Nový občanský zákoník obsahuje také ustanovení k ochraně zůstavitele při pořizování závěti. Ten, kdo působil při pořízení závěti např. jako svědek, má povinnost zachovat o obsahu zůstavitelovy vůle mlčenlivost. Poruší-li tuto povinnost, odčiní zůstaviteli újmu, kterou mu tím způsobil. 


Odkaz jako nový prvek v závěti.


Odkaz je dalším z nových institutů dědického práva v NOZ. Prostřednictvím odkazu může zůstavitel zanechat určité osobě určitou konkrétní věc z pozůstalosti (movitou i nemovitou). Právo na odkaz uplatňuje odkazovník vůči dědici - odkazem se dkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci, nebo na zřízení určitého práva. Osoba, v jejíž prospěch je zřízen odkaz, se nepovažuje za dědice, a tudíž na ni nepřecházejí ani zůstavitelovy dluhy. 

Dovětek závěti – podmínky a příkazy.


Významnou změnou v novém občanském zákoníku je možnost zůstavitele připojit k závěti dovětek. Dovětkem může zůstavitel nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, nebo doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz. Co je stanoveno o závěti, platí obdobně i o dovětku. Podle současného občanského zákoník jsou podmínky připojené k závěti bez právních účinků, avšak po 1.1.2014 nabudou platnosti s účinností nového občanského zákoníku.. Pokud jde o podmínku, tak NOZ stanovuje, že její splnění musí nastat až po zůstavitelově smrti, není-li zřejmá jiná vůle zůstavitele (tak např. podmínkou může být vystudování vysoké školy, kterou dědic musí dostudovat až po smrti zůstavitele, přičemž k již vystudovaným vysokým školám se nebude přihlížet). V případě doložky času se jedná o institut podobný podmínce, ale na rozdíl od podmínky, u které není jisté, zda-li v budoucnu nastane, doložka času se váže k určité události, která v budoucnu nastat musí. Vedlejší doložka ve formě příkazu umožňuje zůstaviteli přikázat, aby dědic určitým způsobem konal nebo se určitého konání zdržel. NOZ výslovně uvádí možnost zůstavitele na přiměřenou dobu zakázat dědici zcizení věci (prodej nebo darování), kterou mu zůstavitel zanechal. Z důvodu ochrany dědice před případnými nepřiměřenými vedlejšími doložkami zůstavitele NOZ stanoví, že se nepřihlíží k doložkám, které by zejména měly zjevně obtěžovat dědice nebo být v rozporu s veřejným pořádkem.

Nesplnění podmínky nebo příkazu.

 

Pokud dědic podmínku nebo příkaz nesplní, ztrácí právo na dědictví. Zásadně se nepřihlédne k vedlejší doložce, kterou zůstavitel ukládá dědici, aby např. uzavřel nebo neuzavřel manželství (§ 1552 NOZ).

Dědická substituce


Dalším zcela novým institutem je dědická substituce. Nikdo nemůže v okamžiku sepsání závěti tušit, zda se osoba, kterou povolává za dědice či odkazovníka, skutečně nápadu dědictví dožije. Proto může být velmi praktické zřídit dědickou substituci.
Jsou dvě možnosti:

Obecné náhradnictví.

Principem obecného náhradnictví je povolání náhradního dědice za dědice původního pro případ, že se původní dědic nedožije dědictví nebo jej z nějakého důvodu nenabude (například odmítne-li dědictví nebo nebude-li způsobilý dědit). Povolá-li zůstavitel takto několik náhradníků, dědí ten, který je ve výčtu nejbližší osobě, která dědictví nenabyla. 

Svěřenské nástupnictví.

Institut svěřenského nástupnictví umožňuje zůstaviteli přikázat svému dědici, aby dědictví, které přijal, po své smrti nebo v jiných, zůstavitelem určených případech, převedl na ustanoveného následného dědice (svěřenského nástupce).

Omezení uložená dědici postihují i náhradníky, ledaže zůstavitel nebo povaha věci stanoví něco jiného.

Vykonavatel závěti.

 

Podle nového občanského zákoníku může zůstavitel závětí povolat vykonavatele závěti a případně určit, jaké má povinnosti a zda i jak bude odměňován. Zjistí-li soud při projednávání dědictví, že byl vykonavatel závěti povolán, vyrozumí ho o tom. Vykonavatel závěti může z funkce kdykoli odstoupit; odstoupení je účinné, dojde-li soudu. Vykonavatel závěti dbá o řádné splnění poslední vůle zůstavitele s péčí řádného hospodáře. Náleží mu všechna práva potřebná k splnění jeho úkolů, včetně práva před soudem hájit platnost závěti, namítat nezpůsobilost dědice nebo odkazovníka a vůbec dbát o splnění zůstavitelových pokynů.

Závěť – souběh staré a nové právní úpravy.


Nový občanský zákoník umožňuje, aby závěť sepsaná před 1.1.2014 vyhovovala nejen tehdy platné, ale i nové právní úpravě. Pokud zůstavitel zakotví do své závěti mimo jiné i odkaz, příkaz nebo podmínky  a zemře ještě před 1.1.2014, neznamená to neplatnost závěti. V dědickém řízení se však k těmto ustanovením nebude přihlížet. Obráceně platí, že lidé, kteří už dříve pořídili závěť, která jim i nadále vyhovuje, ji nemusí kvůli novému občanskému zákoníku měnit. Závěť zůstane v platnosti i po 1. lednu 2014. Musí ale počítat s tím, že nový občanský zákoník už vylučuje dohodu dědiců o jiném rozdělení majetku, pokud to závěť výslovně nepřipouští. To se bude vztahovat na všechny závěti, tedy i na ty dříve sepsané. Pokud tedy zůstavitel již v minulosti sepsal závěť a chce i po 1. lednu 2014 připustit, aby se dědicové měli možnost dohodnout se o majetku jiným způsobem, musí závěť změnit a tuto dohodu dědiců výslovně připustit.

Závěť  - kolik stojí sepsání závěti u notáře.


Za sepsání závěti u notáře zaplatíte 1 500,- Kč. Závěť má podobu notářského zápisu a je u notáře trvale uložena. Informace o této závěti a jejím uložení u konkrétního notáře je též zaznamenána v centrální evidenci závětí, kterou vede Notářská komora ČR. Poplatek komory za tento záznam činí 200,- Kč, odměna notáře za provedení záznamu je 100,- Kč. K uvedeným cenám se účtuje DPH.


 Závěť - kde hledat notáře.


Notáře si můžete vybrat a nemusíte se vázat příslušností soudu. V případě úmrtí provede notář prohlášení závěti - t.j. sepíše protokol o zjištění stavu a obsahu závěti a tento zašle notáři, který vyřizuje dědictví. Stejně se postupuje i v případě, pokud si závěť sepíšete sami a uložíte u notáře do úschovy. K vyhledání notáře můžete použít tyto  KONTAKTY.

Pokud o sepsání závěti uvažujete a chcete se na něco zeptat notáře, pak použijte naši bezplatnou poradnu, kde můžete položit dotaz prostřednictvím webového formuláře a podívat se na odpovědi k podobným otázkám.

 POLOŽIT DOTAZ


Žádné komentáře:

Okomentovat

Do komentáře lze vkládat i dotazy k tématu. Rádi odpovíme a podle potřeby příspěvek doplníme.