Závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Z formálního hlediska zachovává nový občanský zákoník formy závěti, které známe už ze současného občanského zákoníku.
Dědění podle závěti.
V dědickém řízení má závěť přednost před děděním ze zákona. Jestliže zůstavitel sepíše platnou závěť a pořídí v ní o celém svém majetku, nedojde k dědění ze zákona. Pokud však zůstavitel zemře bez zanechání platné závěti, přicházejí na řadu dědicové ze zákona. Může nastat i situace, kdy zůstavitel pořídí závětí pouze o části svého majetku a v takovémto případě dojde z části k dědění podle závěti a zčásti k dědění podle zákona.
Privilegovaná závěť.
Po více než šedesáti letech se do právní úpravy vrací tzv. privilegovaná závěť. Konkrétně jde o ústní závěť, závěť před starostou a závěť na palubě letadla, lodi a ve válečném konfliktu. Jedná se o instituty umožňující pořídit závěť za určitých mimořádných situací,jako např. bezprostřední ohrožení života nebo jiný obdobný vážný důvod, přičemž zákon v takovém případě klade nižší formální nároky na pořízení závěti, zejména zůstavitel sám nemusí sepisovat žádnou listinu. Platnost takové závěti je ovšem časově omezena.
Formy závěti.
Zákon připouští tyto formy závěti:
- závěť napsaná vlastní rukou zůstavitele a vlastnoručně podepsaná (§1533 NOZ)
- závěť , kterou zůstavitel nenapsal vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně prohlásit, že listina obsahuje jeho poslední vůli (§1534 NOZ), u osob se smyslovým postižením činí zůstavitel poslední vůli před třemi současně přítomnými svědky ( §1535-§1536 NOZ)
- závěť ve formě notářského zápisu
- nově i závěť s úlevami - pouze tento druh závěti nevyžaduje písemnou formu
Právo povolat dědice je osobním právem zůstavitele. Zůstavitel nemůže povolání dědice svěřit jinému, ani pořídit společně s jinou osobou.
Datování závěti.
Datování závěti nově již není její podstatnou náležitostí. – tj. chybějící datum nemusí znamenat neplatnost závěti. Pokud však zůstavitel pořídil více závětí, které si odporují nebo závisí-li jinak právní účinky závěti na určení doby jejího pořízení, je závěť neplatná.
Související listiny na něž se odkazuje závěť.
Poukáže-li zůstavitel v závěti na obsah jiné listiny, má i tato jiná listina stejné právní účinky, pokud splňuje náležitosti závěti. Nesplňuje-li je, lze jejího obsahu použít jen k vysvětlení zůstavitelovy vůle.
Závěť a nepominutelný dědic.
Závětí nelze zkrátit povinný díl nepominutelného dědice, který se práva na povinný díl nezřekl a nedošlo-li ani k vydědění. Pokud tomu závěť odporuje, neznamená to její relativní neplatnost, avšak nepominutelnému dědici náleží povinný díl.
Povinnost mlčenlivosti účastníků pořizování závěti.
Nový občanský zákoník obsahuje také ustanovení k ochraně zůstavitele při pořizování závěti. Ten, kdo působil při pořízení závěti např. jako svědek, má povinnost zachovat o obsahu zůstavitelovy vůle mlčenlivost. Poruší-li tuto povinnost, odčiní zůstaviteli újmu, kterou mu tím způsobil.
Odkaz jako nový prvek v závěti.
Odkaz je dalším z nových institutů dědického práva v NOZ. Prostřednictvím odkazu může zůstavitel zanechat určité osobě určitou konkrétní věc z pozůstalosti (movitou i nemovitou). Právo na odkaz uplatňuje odkazovník vůči dědici - odkazem se dkazovníku zřizuje pohledávka na vydání určité věci, nebo na zřízení určitého práva. Osoba, v jejíž prospěch je zřízen odkaz, se nepovažuje za dědice, a tudíž na ni nepřecházejí ani zůstavitelovy dluhy.
Dovětek závěti – podmínky a příkazy.
Významnou změnou v novém občanském zákoníku je možnost zůstavitele připojit k závěti dovětek. Dovětkem může zůstavitel nařídit odkaz, stanovit odkazovníku nebo dědici podmínku, nebo doložit čas anebo uložit odkazovníku nebo dědici příkaz. Co je stanoveno o závěti, platí obdobně i o dovětku. Podle současného občanského zákoník jsou podmínky připojené k závěti bez právních účinků, avšak po 1.1.2014 nabudou platnosti s účinností nového občanského zákoníku.. Pokud jde o podmínku, tak NOZ stanovuje, že její splnění musí nastat až po zůstavitelově smrti, není-li zřejmá jiná vůle zůstavitele (tak např. podmínkou může být vystudování vysoké školy, kterou dědic musí dostudovat až po smrti zůstavitele, přičemž k již vystudovaným vysokým školám se nebude přihlížet). V případě doložky času se jedná o institut podobný podmínce, ale na rozdíl od podmínky, u které není jisté, zda-li v budoucnu nastane, doložka času se váže k určité události, která v budoucnu nastat musí. Vedlejší doložka ve formě příkazu umožňuje zůstaviteli přikázat, aby dědic určitým způsobem konal nebo se určitého konání zdržel. NOZ výslovně uvádí možnost zůstavitele na přiměřenou dobu zakázat dědici zcizení věci (prodej nebo darování), kterou mu zůstavitel zanechal. Z důvodu ochrany dědice před případnými nepřiměřenými vedlejšími doložkami zůstavitele NOZ stanoví, že se nepřihlíží k doložkám, které by zejména měly zjevně obtěžovat dědice nebo být v rozporu s veřejným pořádkem.
Nesplnění podmínky nebo příkazu.
Pokud dědic podmínku nebo příkaz nesplní, ztrácí právo na dědictví. Zásadně se nepřihlédne k vedlejší doložce, kterou zůstavitel ukládá dědici, aby např. uzavřel nebo neuzavřel manželství (§ 1552 NOZ).
Dědická substituce
Dalším zcela novým institutem je dědická substituce. Nikdo nemůže v okamžiku sepsání závěti tušit, zda se osoba, kterou povolává za dědice či odkazovníka, skutečně nápadu dědictví dožije. Proto může být velmi praktické zřídit dědickou substituci.
Jsou dvě možnosti:
Obecné náhradnictví.
Principem obecného náhradnictví je povolání náhradního dědice za dědice původního pro případ, že se původní dědic nedožije dědictví nebo jej z nějakého důvodu nenabude (například odmítne-li dědictví nebo nebude-li způsobilý dědit). Povolá-li zůstavitel takto několik náhradníků, dědí ten, který je ve výčtu nejbližší osobě, která dědictví nenabyla.
Svěřenské nástupnictví.
Institut svěřenského nástupnictví umožňuje zůstaviteli přikázat svému dědici, aby dědictví, které přijal, po své smrti nebo v jiných, zůstavitelem určených případech, převedl na ustanoveného následného dědice (svěřenského nástupce).
Omezení uložená dědici postihují i náhradníky, ledaže zůstavitel nebo povaha věci stanoví něco jiného.
Vykonavatel závěti.
Podle nového občanského zákoníku může zůstavitel závětí povolat vykonavatele závěti a případně určit, jaké má povinnosti a zda i jak bude odměňován. Zjistí-li soud při projednávání dědictví, že byl vykonavatel závěti povolán, vyrozumí ho o tom. Vykonavatel závěti může z funkce kdykoli odstoupit; odstoupení je účinné, dojde-li soudu. Vykonavatel závěti dbá o řádné splnění poslední vůle zůstavitele s péčí řádného hospodáře. Náleží mu všechna práva potřebná k splnění jeho úkolů, včetně práva před soudem hájit platnost závěti, namítat nezpůsobilost dědice nebo odkazovníka a vůbec dbát o splnění zůstavitelových pokynů.
Závěť – souběh staré a nové právní úpravy.
Nový občanský zákoník umožňuje, aby závěť sepsaná před 1.1.2014 vyhovovala nejen tehdy platné, ale i nové právní úpravě. Pokud zůstavitel zakotví do své závěti mimo jiné i odkaz, příkaz nebo podmínky a zemře ještě před 1.1.2014, neznamená to neplatnost závěti. V dědickém řízení se však k těmto ustanovením nebude přihlížet. Obráceně platí, že lidé, kteří už dříve pořídili závěť, která jim i nadále vyhovuje, ji nemusí kvůli novému občanskému zákoníku měnit. Závěť zůstane v platnosti i po 1. lednu 2014. Musí ale počítat s tím, že nový občanský zákoník už vylučuje dohodu dědiců o jiném rozdělení majetku, pokud to závěť výslovně nepřipouští. To se bude vztahovat na všechny závěti, tedy i na ty dříve sepsané. Pokud tedy zůstavitel již v minulosti sepsal závěť a chce i po 1. lednu 2014 připustit, aby se dědicové měli možnost dohodnout se o majetku jiným způsobem, musí závěť změnit a tuto dohodu dědiců výslovně připustit.
Závěť - kolik stojí sepsání závěti u notáře.
Za sepsání závěti u notáře zaplatíte 1 500,- Kč. Závěť má podobu notářského zápisu a je u notáře trvale uložena. Informace o této závěti a jejím uložení u konkrétního notáře je též zaznamenána v centrální evidenci závětí, kterou vede Notářská komora ČR. Poplatek komory za tento záznam činí 200,- Kč, odměna notáře za provedení záznamu je 100,- Kč. K uvedeným cenám se účtuje DPH.
Závěť - kde hledat notáře.
Notáře si můžete vybrat a nemusíte se vázat příslušností soudu. V případě úmrtí provede notář prohlášení závěti - t.j. sepíše protokol o zjištění stavu a obsahu závěti a tento zašle notáři, který vyřizuje dědictví. Stejně se postupuje i v případě, pokud si závěť sepíšete sami a uložíte u notáře do úschovy. K vyhledání notáře můžete použít tyto KONTAKTY.
Pokud o sepsání závěti uvažujete a chcete se na něco zeptat notáře, pak použijte naši bezplatnou poradnu, kde můžete položit dotaz prostřednictvím webového formuláře a podívat se na odpovědi k podobným otázkám.
POLOŽIT DOTAZ
Dobry vecer,prosim o radu.Byvali manzel ma nekolik nemovitosti,v soucastnosti zije se svou partnerkou jiz 7 let.Pokud by doslo k jeho umrti kdo ma ze zakona pravo dedit,ma dve dcery.Mohla by dedit i jeho partnerka pokud by nebyla zanechana zavet?Dekuji
OdpovědětVymazatVáš exmanžel nežije v manželství a proto podle zákonné dědické posloupnosti by dědily pouze jeho děti.
OdpovědětVymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatmám dotaz. Otec před 18 lety u notáře sepsal závěť. Důvodem byl nezájem dětí z prvního manželství, nestýkali se, a kdykoliv se třeba jen potkali, tak se vědomě vyhýbaly)Tohle trvalo přes 20 let). Tehdy jim bylo řečeno, že vydědit potomka nelze, ale lze vše přepsat na manželku. Takže tak učinili. Před měsícem otec zemřel. U soudu nám bylo sděleno, že v r. 2013 se změnil zákon a již je možné vydědění, vzhledem k tomu, že tak neučinil, je prý závěť neplatná?? A tudíž budou dědit i děti z prvního manželství, které celý život o otce nestály. Je tohleto vůbec možné, když měl tu závěť sepsanou??
Asi jste se špatně pochopili. Současná právní úprava naopak posiluje vůli zůstavitele. Nevyděděný potomek, na kterého nebylo v závěti pamatováno, může nárokovat povinný díl. Tento povinný díl činí nyní u zletilých potomků jen 1/4 toho, co by dědili podle zákonné dědické posloupnosti (do 31.12.2013 to byla 1/2). Dříve byl chápán povinný díl jako podíl na majetku, podle nové právní úpravy se tento vyjadřuje zpravidla finanční kompenzací.
VymazatDobrý den, chtěla bych učinit závěť k podílu v družstvu, k družtevnímu bytu. Mám dva syny, jeden se se mnou nestýká, ale podíl bych chtěla přepsat na jeho dceru, mou vnučku s podmínkou, že tam nechá na dožití mého přítele, který si bude náklady na bydlení hradit sám, ale po jeho smrti by připadl byt - podíl jí. Je to možné takto postupovat a z této části dědictví vyřadit i svého druhého syna?
OdpovědětVymazatZávěť může obsahovat podmínky. Co se týče Vašich synů, tak pokud je nevydědíte, tak mohou v řízení o pozůstalosti nárokovat povinný díl. Ten u zletilých představuje hodnotově 1/4 toho, co by dědili bez závěti (tedy podle zákonné dědické posloupnosti). Obvykle se vyplácí v penězích.
VymazatA ještě bych se ráda zeptala, zda musí být závěť uložena u notáře. Je možné, že bych jí třeba chtěla změnit.
OdpovědětVymazatPovinnost uložit závěť u notáře není, je to na Vašem rozhodnutí.
VymazatDobrý den,mám dotaz ohledně osoby, která by chtěla sepsat závěť a dát ji do úschovy notáři, není však schopna kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu se osobně do jeho kanceláře dostavit.Může doma sepsanou závěť přinést k úschově jiná osoba? Nebo to lze řešit jinak? Je možná návštěva notáře v bytě dotyčného? Děkuji.
OdpovědětVymazatK úschově závěti u notáře by dotyčná osoba mohla někoho pověřit písemnou plnou mocí. Lepší řešení ale je sepsání závěti notářem. Notář se dostaví za tím účelem do bytu, do nemocnice atp., kde se pořizovatel závěti nachází.
VymazatDobrý den chci se zeptat v roce 2003 jsem ze závěti zdědil majetek a neopominutelní dědici byly vyplaceni,ale teď se našel další mejetek a neopomitelfích dědici se toho zřekli ve prospěch jednoho z nich Já to ale učinit nesmím proto že jsem dědic ze závěti ale o tento majetek nemám zájem můžupany ho také přenechat jednomu z nich když o něj zájem má. Dekuji
OdpovědětVymazatPráva na povinný díl se nelze zříci ve prospěch jiného nepominutelného dědice. Dědic toto právo může pouze uplatnit či neuplatnit. Pokud jste jako závětní dědic zdědil veškerý majetek, pak také zdědíte dodatečně zjištěný majetek.
VymazatDobrý den. Tchán sepsal u notáře darovací smlouvu týkajicí se rodinného domu na jeho nynější manželku. Tchán zemřel a v závětí stojí, že pokud bude jeho manželka prodávat tento dům tak jí žádá aby nabídl dům první k prodeji jeho dětem z prvního manželství. Musí jim tedy dům nabídnout nebo jen může? A za jakou cenu. Děkuji předem za Vaši odpověď
OdpovědětVymazatPříkaz zůstavitele by byl zřejmě interpretován ve stejném smyslu, jak je upraveno předkupní právo - to znamená, že až zajistíte "koupěchtivého", pak za jím nabízenou cenu musíte nabídnout tomu, kdo má předkupní právo.
VymazatDobrý den,
OdpovědětVymazatchtěla bych se zeptat, co mám dělat, když nejsem spokojená s postupy notářské kanceláře ve věci vyřízení závěti. S bratrem jsme uvedeni jako dědicové rovným dílem. Zemřelý nemá žádné děti, rodiče ani sourozence. Závět se řeší již víc jak půl roku. Koncipientka, která měla vyřízení na starost, nereagovala na e-mail, asi po měsíci a půl jsem se dozvěděla, že už v kanceláři nepracuje. Nikdo se mi neozval, neinformoval mě. První tři měsíce dohledávali možné dědice, aby potvrdili závěť, ale dál se mnou již notářská kancelář nekomunikovala. Když tam volám, pan notář není k zastižení a ani po žádosti, aby mi zavolal zpět se neozve. Jelikož je součástí dědictví i nemovitost, kde se samozřejmě musí platit do fondu oprav, ztrácí dědictví na hodnotě. Mám dojem, že notářská kancelář nedělá svou práci dobře (spíše už nedělají nic a složka jim leží na stole). Co mám dělat, aby řízení bylo co nejdříve ukončeno? Je nějaká možnost si na kancelář stěžovat?
Děkuji za odpověď.
Na notáře dohlíží soud, který ho k projednání pozůstalosti pověřil.
VymazatDobrý den,prosím o radu.Bratr před smrtí napsal vlastnoručně
OdpovědětVymazatzávěť na svého bratrance.Jsem jeho sestra,tudíž dědic ze zákona a jsem účastníkem dědického řízení.Mám právo nahlížet do spisu a udělala jsem si u notáře kopii.Text závěti dle mého názoru není zcela obvyklý.Přesný znění Vám napíši:Já,níže podepsaný .....,narozený dne....,bytem.....
činém pro případ své smrti tuto závěť.Veškerý svůj majetek,ať se nachází kdekoli,odkazuji a za dědice povolávám ..jméno a příjmení bratrance,narozený...,bytem...
V Praze dne....vlastnoručně podepsáno bratrem
----------------------------------------------------------
Zarazilo mě,že není vypsán majetek.To by asi v závěti mělo být,ne?
Prosím o odpověď jestli znění této závěti je platné.
Děkuji s přáním hezkého dne
Dobrý den,prosím o radu.Bratr před smrtí napsal vlastnoručně
OdpovědětVymazatzávěť na svého bratrance.Jsem jeho sestra,tudíž dědic ze zákona a jsem účastníkem dědického řízení.Mám právo nahlížet do spisu a udělala jsem si u notáře kopii.Text závěti dle mého názoru není zcela obvyklý.Přesný znění Vám napíši:Já,níže podepsaný .....,narozený dne....,bytem.....
činém pro případ své smrti tuto závěť.Veškerý svůj majetek,ať se nachází kdekoli,odkazuji a za dědice povolávám ..jméno a příjmení bratrance,narozený...,bytem...
V Praze dne....vlastnoručně podepsáno bratrem
----------------------------------------------------------
Zarazilo mě,že není vypsán majetek.To by asi v závěti mělo být,ne?
Prosím o odpověď jestli znění této závěti je platné.
Děkuji s přáním hezkého dne
Zůstavitel může povolat dědice i obecnou formulací "za dědice veškerého mého majetku povolávám". Zákon nestanoví povinnost majetek blíže specifikovat.
VymazatDobrý den,děkuji za odpověď.Mám k Vám ještě jeden dotaz.Jak jsem již psala,bratr napsal závěť na našeho bratrance.Koncem listopadu máme jít(dědic ze zákona-bratranec a dědic ze zákona-sestra) k notáři na jednání ohledně dědického práva,aby jsme se vyjádřili k pravosti a platnosti závěti.
VymazatS bratrancem jsme se dohodli,že veškerý zjištěný majetek si rozdělíme na půl.Sice jsme procesně každý jeden vůči druhému protistranou,ale je taková forma možná?Nebo by měl být právoplatným dědicem pouze jeden z nás dvou?Je možností zřeknutí se dědického práva za odbytné,úplatu či jinou formu protiplnění?Nebo stačí před notářem zanés do protokolu,že mezi námi panuje shoda o dělení majetku?
Děkuji za odpověď
S přáním hezkého dne
Dědic ze závěti bohužel nemůže situaci vyřešit tak, že s Vámi uzavře před notářem dohodu o rozdělení pozůstalosti. Jestli se s Vámi chce podělit, tak nejprve musí dědictví nabýt a pak Vám z toho něco darovat. Je ale i jiná možnost. Dědic může úplatnou či bezúplatnou smlouvou ve formě notářského zápisu převést své dědické právo, a to kdykoliv v době po smrti zůstavitele až do nabytí dědictví. Smlouvou o zcizení dědictví může nabyvatel nabývat dědické právo, aniž by bylo přesně stanoveno, co je předmětem převáděného dědického práva, nebo dědické právo vymezené na základě seznamu práv a povinností (podkladem pro tento seznam by mohl být například seznam aktiv a pasiv pozůstalosti vyhotovený v rámci řízení o pozůstalosti). Nabyvatel zcizením dědictví vstupuje do práv a povinností dědice náležejících k pozůstalosti. Nabyvatel i zcizitel dědictví jsou ale věřitelům za dluhy zůstavitele zavázáni společně a nerozdílně. Zákon nedefinuje, ale také ani nevylučuje možnost převést polovinu dědického nároku.
VymazatDobrý den,děkuji za odpověď.Vše nakonec dopadlo jinak.Od bratrance jsem se dozvěděla,že bude respektovat závěť mého bratra a nebude se se mnou dělit.Takže od teď mezi námi již nepanuje shoda o rozdělení zjištěného majetku mého bratra.
OdpovědětVymazatKe konci listopadu budeme(dědic ze závěti a dědic ze zákona) předvoláni k projednání dědictví.Jedním z možných okruhů na projednání pozůstalosti bude asi otázka platnosti závěti,k níž se budeme oba vyjadřovat.Pokud její platnost uznám,tak pro mě řízení skončilo a nebudu smět ani nahlížet do spisu.
Je možné bratrovu závěť napadnout z důvodu jeho špatného zdravotního stavu kvůli závislosti na alkoholu?Bratr byl celoživotní alkoholik,nikde se s touto diagnózou neléčil,nechodil ani do hospody,popíjel doma v posteli,starala se o něj maminka.Ke konci minulého roku mu zjistili rakovinu slinivky a také metastáze jater.
K této diagnóze se za celý život dopracoval sám,byl totiž
mnohaletý kvartální alkoholik(pil třeba 3-4 měsíce v kuse)
Pak zase 4-6 měsíců nepil a pracoval a zase se vše opakovalo.Z tohoto důvodu se rozvedl,manželství bylo bezdětné a do konce života žil sám(v první etapě s maminkou).
Bratra několikrát odvezla rychlá záchranka do nemocnice na delirium tremens-alkoholická psychóza.Lékařské zprávy o tom,že byl léčen vlastním.
Vztahy s bratrem jsme měli dobré,co ho vedlo k sepsání závěti nevím,možná zjištěná diagnóza rakoviny slinivky, rekapitulace svého života,možná mi záviděl,že jsem spokojená,mám děti a vnoučata.Závěť napsal až po stanovení diagnózy v listopadu minulého roku.
Alkoholismus má totiž za následek,že alkoholik nemusí být schopen posoudit následky svého počínání,při činění právních jednání,a to i v době,kdy není pod vlivem.
Věřte,že bych do tohoto soudního sporu nešla,kdyby bratr získal majetek svým pracovním přičiněním,nechala bych vše podle jeho poslední vůle.Ale vše co vlastnil,tak vybudovali naši rodiče a to mě hodně mrzí,že by to nemělo zůstat v rodině.Kvůli bratrovi,protože popíjením neměl skoro žádný příjem,jsme museli prodat dům po rodičích a to z toho důvodu,že by jinak skončil pod mostem.
Omlouvám se,že jsem se rozepsla trochu víc,ale muselo to jít ven.
Jakou mám šanci(a co proto musím udělat)uspět zpochybněním závěti,předložením lékařských zpráv?
Děkuji za odpověď
S přáním hezkého dne
V dané situaci sdělíte notáři do protokolu že závěť neuznáváte. Na základě toho Vám notář uloží, abyste v jím stanovené lhůtě podala žalobu k soudu o neplatnosti závěti. Podáte-li žalobu ve lhůtě a soud rozhodne ve Váš prospěch, stanete se dědičkou. Jinak se bude postupovat podle závěti a to i tehdy když ve lhůtě žalobu nepodáte.
VymazatDobrý den,
Vymazatděkuji za odpověď.Mám k Vám ještě jeden dotaz.Když podám žalobu k soudu o neplatnosti závěti,budu muset hradit nějaké poplatky?V případě,že ano kolik cca?
Děkuji
S přáním hezkého dne.
Chcete-li se soudit, pak doporučujeme poradu s advokátem. Ten Vám také sdělí očekávané náklady. Notáři se soudním řízením nezabývají.
VymazatDobrý den, může prosím opatrovník uzavřít dědickou smlouvu za opatrovance, a tím de facto zrušit předchozí závěti opatrovance, který je se sepsal před omezením svéprávnosti? Děkuji
OdpovědětVymazatPrávní jednání by musel schválit opatrovnický soud, který rozhoduje v zájmu opatrovance. Patrně bude respektovat projev jeho vůle v době, kdy nebyl omezen ve svéprávnosti.
VymazatOpatrovnický soud nemůže tušit, zda a jaký projev vůle měl opatrovanec, když nebyl omezen ve svéprávnosti. Nemůže ani závěti ověřit, protože jsou uložené u notáře a dostupné jen po úmrtí. Předpokládám, že to platí i pro soudní moc. Podle dosavadních zkušeností s rohodovací činností opatr. soudu, soud ani nepřezkoumává zprávy o hospodaření s majetkem opatrovance, zda to je v jeho zájmu i přes návrh.
VymazatVětou "Soud bude respektovat projev jeho vůle v době, kdy nebyl omezen ve svéprávnosti." určitě nebylo myšleno zkoumání či revidování závěti, nýbrž skutečnost, že soud neschválí právní jednání za opatrovance, které by dříve platně pořízenou závěť nahradilo.
VymazatJeště prosím k této záležitosti, zda soud může zjišťovat, zda k určité osobě za jejého života existuje závěť v centrální evidenci závětí? Nebo toto oprávnění má jen notář a notářská komora, přičemž nesmí žádné údaje z CEZ nikomu poskytovat?
VymazatNotářský řád to ve svém § 35c odst. (2) upravuje takto:
VymazatNotářská komora sdělí soudu nebo jinému státnímu orgánu a osobě, která prokáže právní zájem, na jejich žádost, zda je či není evidována listina o právním jednání zůstavitele pro případ smrti a je-li evidována, u kterého notáře je uložena. Sdělení lze poskytnout jen po úmrtí zůstavitele. Komora takové sdělení poskytne také notáři, má-li jít o listinu o právním jednání pro případ smrti učiněné zůstavitelem, o jehož pozůstalosti je vedeno řízení, v němž byl notář pověřen provedením úkonů jako soudní komisař podle zákona o zvláštních řízeních soudních; sdělení poskytne dálkovým přístupem na základě žádosti notáře.
Dobry den, rada bych mela tento dotaz:
OdpovědětVymazatJa ziji v zahranici pres 20 let. Muj deda zemrel pred 15 lety a ustne odkazal byt v Praze pro me (nejstarsi vnucka). Vim ze ustni zavet nema zadnou hodnotu. Moje babicka stale zije a moji rodice vykoupili jeji byt a jsou zapsani jako majitele do katastru nemovitosti a tedy plati veskere poplatky (elektrina, voda, atd).
Muj otec a jeho bratr se nevyhledavaji. Naskytla se moznost ze bratr meho otce donutil babicku aby napsala zavet ze se tento byt rozdeli 50/50 mezi nim a mym otcem (pred 5 lety; tedy pozdeji nez zapis mych rodicu do katastru nemovitosti).
Co ma pravne vyssi hodnotu: 1- zapis mych rodicu jako majitele v katastru nemovitosti pred 10 lety nebo 2- babiccina vula podepsana pred notarem pred 5 lety.
Moc dekuji za odpoved.
Rozhodující jsou vlastnická práva zapsaná v katastru nemovitostí. Závěť lze kdykoliv odvolat nebo změnit a předmětem projednání pozůstalosti je jen takový majetek, který zůstavitel prokazatelně vlastnil ke dni svého úmrtí.
VymazatDobrý den, osoba notáře by prý měla zabránit tomu, aby nebyla u notáře sepsána závěť osobou, která nechápe význam, smysl a následky jednání. Existuje prosím nějaká metodika, jak toto má notář zajistit? Musí mít notář nějaké podklady, že takto činil? Má dědic právo do těchto podkladů notáře nahlédnout? Mám totiž pochybnosti o tom, že závěť byla sepsána osobou, která již byla duševně nemocná, navíc to bylo v notářské kanceláři, kde pracuje paní notářka a s osobou sepisujíící závěť byla dlouhodobě známou. Chápu, že poslední možností je přezkoumání platnosti závěti soudem, ale je tedy ještě možné mít dříve nějaké podklady od takové notářské kanceláře? Děkuji
OdpovědětVymazatNotář vede s pořizovatelem závěti rozhovor, kde jej poučí o právech nepominutelných dědiců a zjišťuje jakým způsobem chce účastník pořídit pro případ smrti a co jej k tomu vedlo. Základní informace o provedeném právním úkonu jsou ve spise v podobě záznamu, ovšem celý obsah komunikace tam samozřejmě není. Není k tomu žádný věcný důvod. Osoba nezpůsobilá k právním úkonům by nemohla být ve věci orientovaná a vést takový rozhovor s notářem.
VymazatDobrý den, to co notář údajně provádí, resp. zjišťuje s pořizovatelem závěti před sepsáním závěti, je prosím v nějakém předpisu uvedeno takto postupovat a tudíž je to pro notáře závazné? Co to je prosím za předpis, resp. zákon? Děkuji
VymazatDobrý den, napsali jste, že
OdpovědětVymazat"notář vede s pořizovatelem závěti rozhovor, kde jej poučí o právech nepominutelných dědiců a zjišťuje jakým způsobem chce účastník pořídit pro případ smrti a co jej k tomu vedlo. Základní informace o provedeném právním úkonu jsou ve spise v podobě záznamu". 1) Má prosím dědic právo po smrti pořizovatele závěti nahlédnout do spisu, kde je tento záznam o provedeném právním úkonu? U soudního komisaře takový záznam ve spisu nebyl, to znamená, že tento záznam je zřejmě stále u notáře, u kterého byl proveden právní úkon sepsání závěti? 2) Tento záznam musí notář vždy provést na základě jakého právního právního předpisu? Děkuji
V dědickém řízení má být využita závěť sepsaná notářem formou notářského zápisu. Lze takovou závěť napadnout jako neplatnou z důvodu, že právní jednání osoby pořizující závěť u notáře bylo v duševní poruše, která ji činila neschopnou právně jednat – viz § 581 NOZ a existují k tomu důkazy – lékařské zprávy? Nebo toto soud odmítne projednávat s tím, že platnost notářského zápisu se všemi náležitostmi je vždy platný? Děkuji předem za Váš názor.
OdpovědětVymazatDědic může napadnout závěť pro neplatnost i když byla sepsána ve formě notářského zápisu. V takovém případě notář vydá usnesení, kdy dědici uloží podat žalobu k soudu a prokázat neplatnost závěti, přičemž k podání žaloby bude stanovena přiměřená lhůta.
VymazatTento komentář byl odstraněn autorem.
VymazatDobrý den, dne 1. března 2022 10:22 jste odepsala, že při pořízení závěti u notáře, cit.: „Notář vede s pořizovatelem závěti rozhovor, kde jej poučí o právech nepominutelných dědiců a zjišťuje jakým způsobem chce účastník pořídit pro případ smrti a co jej k tomu vedlo. Základní informace o provedeném právním úkonu jsou ve spise v podobě záznamu, …“
OdpovědětVymazatDotazoval jsem se však příslušného notáře, ale ten tvrdí, že do spisu o tomto rozhovoru do spisu nic takového nezakládá, tedy jakýkoliv záznam o tomto, pouze k tomuto stačí, že je uvedeno v úvodu notářského zápisu o závěti, cit.: „… a prohlásila, že je způsobilá k právním úkonům.“ Nic víc. Notář tvrdí, že tento postup je správný. Vy však to tvrdíte jinak. Již jsem se vás k tomu dotazoval dál, ale neodpovídáte již na toto. Můžete tedy prosím k tomu ještě doplnit další, jak tedy přesně má býti správně postupováno před sepsáním notářského zápisu o závěti?
Co je obsahem záznamu do spisu v případě sepisu závěti notářským zápisem stanoví § 83 notářského řádu.
VymazatDobrý den, děkuji za odpověď z 6.5.2022 11:25. Škoda, že jsem ji neměl dřív. Nicméně notář, u kterého se četly závěti z notářské úschovy, nebyl schopen doložit žádný protokol dle § 83 (ani dle § 82) notářského řádu. Tento notář rovněž sdělil, že nemám právo do takového protokolu nahlížet, neb prý nemám potvrzené dědické právo, byť i z té přečtené závěti je zřejmé, že něco zdědit mám. Není tedy jasné, zda skutečně na ten protokol podle § 83 nemám nárok nahlížet, přestože jsem na čtení závěti byl usnesením soudního komisaře pozván. Takže prosím o Váš názor.
OdpovědětVymazat