Neopomenutelný dědic a nepominutelný dědic

Neopomenutelný dědic je institut, který nastává při dědění ze závěti – zůstavitel nesmí opomenout svého potomka. Nový občanský zákoník použil termín nepominutelný dědic a stanovil,  že nepominutelný dědic má nárok na povinný díl pozůstalosti.

Podle současné právní úpravy platné do 31.12.2013 jsou za neopomenutelné dědice považováni v souladu s ustanovením § 479 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, potomci zůstavitele (dítě, vnuk, pravnuk, atd.), přičemž platí, že bližší potomek vylučuje potomka vzdálenějšího. Neopomenutelnými jsou výše zmínění dědici označováni proto, že zůstavitel nesmí v závěti opomenout jejich dědický podíl určený v ustanovení § 479 občanského zákoníku. Podle tohoto ustanovení se musí nezletilým potomkům (osobám mladším 18 let) dostat alespoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům alespoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona. Pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná, nedošlo-li k vydědění uvedených potomků. Právo neopomenutelných dědiců ve své podstatě omezuje zůstavitelovu pořizovací svobodu. V případě, že má zůstavitel jen nezletilého potomka, nemá možnost odkázat, byť nepatrnou část svého majetku, komukoliv jinému než tomuto potomkovi.

Praktický příklad:

Má-li zůstavitel jednoho syna a tento syn má dceru, je neopomenutelným dědicem pouze syn, nikoliv vnučka. Kdyby syn zůstavitele již nežil, pak neopomenutelným dědicem by byla jeho dcera – vnučka zůstavitele.

Nepominutelný dědic

Nový občanský zákoník, který nabude účinnosti od 1.1.2014 používá termín nepominutelný dědic. Nepominutelnými dědici jsou dle NOZ (§ 1643 odst. 1) děti zůstavitele a nedědí-li, pak jsou jimi jejich potomci. Nová úprava přináší posílení pořizovací svobody zůstavitele, jelikož se snižuje rozsah práva nepominutelných dědiců na jejich zákonný dědický podíl. V případě nezletilého potomka jsou to 3/4 jeho zákonného dědického podílu a v případě zletilého potomka pak 1/4 zákonného dědického podílu.

Praktický příklad:

Jestliže má zůstavitel manželku a dva syny, přičemž jeden je v okamžiku zůstavitelovy smrti nezletilý a druhý zletilý, bude rozsah nároku synů tento: nezletilý syn musí získat alespoň ¾ jeho zákonného dědického podílu – tj. ¾ z jedné třetiny pozůstalosti (ve výsledku ¼ z pozůstalosti)  a zletilý syn alespoň ¼  z  jedné třetiny pozůstalosti (ve výsledku 1/12 z pozůstalosti).

Pominutí nepominutelného dědice v závěti již nezpůsobuje její neplatnost, byť relativní, ale pouze zakládá právo nepominutelného dědice požadovat vyplacení svého povinného dílu (§ 1654 odst. 1 NOZ).

Kdo se zřekl dědictví nebo povinného dílu, kdo je nezpůsobilý dědit nebo kdo byl zůstavitelem vyděděn, právo na povinný díl nemá, ale při výpočtu povinných dílů ostatních dědiců se k němu hledí právě tak, jako by z dědického práva nebyl vyloučen.

Autor příspěvku:       JUDr. Hana Kantorová

Z uvedeného výkladu je zřejmé, že NOZ posiluje vůli zůstavitele vůči nepominutelným dědicům. Často lidé řeší majetkové poměry ještě za svého života darovací smlouvou. Vždy je vhodné se obrátit na notáře a s jeho pomocí najít takové řešení, které zamezí nechtěnému dědění a zároveň ošetří možná rizika převodu majetku. K vyhledání notáře můžete použít tyto  KONTAKTY.

Pokud uvažujete o sepsání závěti nebo darovací smlouvy, pak použijte naši bezplatnou poradnu, kde můžete položit dotaz prostřednictvím webového formuláře a podívat se na odpovědi k podobným otázkám.

 POLOŽIT DOTAZ